Kaligrafické potřeby


Rozhodla jsem se v krátkosti sepsat moje dosavadní zkušenosti s kaligrafií, které řekněme si upřímně nejsou moc bohaté, ale co vím, to klidně napovím. Navíc jsem účastníkům všech kurzů slíbila různé odkazy a tipy při koupi materiálu apod. a dotazy tohoto tématu neustávají, takže krátký příspěvek na blogu určitě poslouží.

Na psaní kaligrafie budete potřebovat různá udělátka. Záleží, kolik do toho chcete investovat. Pokud chcete vážně začít cvičit psaní, ale moc utrácet nechcete, budete potřebovat zhruba toto:

- násadku

- hrot

- tuš nebo inkoust

- tužku

- pravítko

- gumu

- papír

Mimochodem každý účastník kurzu právě takové základní vybavení ode mne dostává.

NÁSADKA

Násadka je něco jako tělo pera, které držíte v ruce. Do ní se vkládají hroty, takže vám stačí v podstatě jedna. Čím déle však budete psát, tím více budete nespokojení s obyčejným redisperem a budete hledat další třeba dřevěné a jiné násadky. S jídlem roste chuť.

Specialitou pro psaní písma copperplate, které se učíme na kurzu, je násadka dámské pérko, která má na svém konci takovou malou nástavbu - laicky řečeno. Právě tato násadka je v Česku již plně k dispozici a můžete si vybírat od obyčejných plastových až po nádherné dřevěné s pryskyřicí a nejlépe vyrobené tady u nás. Pan Světlík některé dělá přímo pro mne, takže takže koupíte i u mne v Písmodílně.

HROT

Hrot je přirozeně to, co se vkládá do násadky. Existuje velké množství druhů hrotů, které se liší stavbou i použitím. Různé hroty se hodí na různé druhy písma. Sama jsem začínala s širokými hroty na psaní písma jako je uniciálka, foundational, blackletter a italika. Ale nejvíc jsem si zamilovala písma typu copperplate, English roundhand nebo Engrosser´s script a na ty je třeba právě ono dámské pérko - speciální násadka plus ostrý, ale flexibilní hrot.

Hroty na copperplate u nás v Česku dostanete a mezi nejpopulárnější patří Nikko G, Zebra G, Gillot 404 a Hunt 101, Leonardt Hiro, Leonardt Principal EF apod.

TUŠ

Co se týče tuše. Vyzkoušela jsem českou, anglickou, čínskou i francouzskou a dá se říct, že je to v podstatě skoro jedno. Jsem vlastně začátečník a velké rozdíly v tom nevidím. Nevýhoda tuše je, že když píšete, a to musí být pomalu, otevřená lahvička vám vysychá, tuš tuhne, ulpívá na hrotu a nechce téci dolů na papír. Takže doporučuji si koupit malinkou zavařovací skleničku (takové ty co jsou na pečený čaj), 1litr kohinoorky tuše a když vás tuš přestane poslouchat, dolévejte si tuš do té lahvičky. Ušetříte peníze i nervy. Navíc širší hrdlo skleničky vám umožní snazší přístup k namáčení než má většina jiných malých inkoustových lahviček a tuší.

Barevné umělecké tuše stejné české značky mají u mne doma taky úspěch, takže si to anglickými inkousty už nekomplikuju.

Zlaté, stříbrné a bílé tuše jsou kapitolou sama pro sebe. Najdete k nim článek zvlášť.

TUŽKA, PRAVÍTKO, GUMA

Nenahraditelní pomocníci při přípravě papíru na cvičení nebo konečné dílo. Kdo z nás je takový mistr, že by psal bez linek?

Aby linky posloužily a nenarušily případné konečné dílo, rozhodně sáhněte po tužce měkké, čili číslo 1 nebo 4B+(čím vyšší číslo tím měkčí). Bude se vám s ní dobře linkovat a hlavně gumovat.